Fórum - otázky a odpovědi

Rekonstrukce, renovace, modernizace strojního zařízení
- Jsou zásahy do technického zařízení (strojního zařízení), jeho elektrického nebo řídicího vybavení, které mají za následek změnu účelu použití nebo technických parametrů a/nebo způsobu ovládání. Rekonstrukce, renovace, modernizace není považována za opravu (generální opravu).
- Modernizace je zásah do technického zařízení (strojního zařízení), mající za následek rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti technického zařízení (strojního zařízení).
- Při takto definovaných činnostech na technickém zařízení (strojním zařízení) může dojít ke změně, mající vliv na bezpečnost provozovaného technického zařízení (strojního zařízení) a proto je nutno oprávněnou osobou posoudit, zda je i nadále bezpečnost zajištěna požadovaným způsobem.

Rekonstruované, renovované nebo modernizované strojní zařízení je vždy uváděno na trh nebo do provozu jako nové a musí splňovat všechny relevantní požadavky příslušných technických předpisů

Vážený pane, níže uvádím definice zásahů do strojního zařízení. Rozsah zásahu je pouze na Vašem uvážení.

Oprava strojního zařízení, včetně generální opravy

Výměna opotřebovaných nebo poškozených dílů nebo celků za funkčně shodné, označí-li shodnost výrobce (servisní činnost) nebo osoba, oprávněná provádět na strojních zařízeních technickou inspekci nebo posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

? Od 1. ledna 2003 musí strojní zařízení po opravě nebo po generální opravě buď splňovat požadavky NV č. 176/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů, popřípadě dalších Směrnic ES a jim odpovídajících NV, nebo musí splňovat minimální požadavky podle Směrnice 89/655/EEC nebo NV č. 378/2001 Sb.


? Opravené strojní zařízení je zařízením, které je udržováno v provozu a není tedy uváděno znovu poprvé na trh a/nebo do provozu, není proto nutné znovu posuzovat shodu, ani doplňovat značkou CE a pokud existuje značení CE, tak se ponechá. Nemusí k němu být vydáno nově ani prohlášení o shodě, ani ES prohlášení o shodě

Rekonstrukce, renovace, modernizace strojního zařízení
? Jsou zásahy do technického zařízení (strojního zařízení), jeho elektrického nebo řídicího vybavení, které mají za následek změnu účelu použití nebo technických parametrů a/nebo způsobu ovládání. Rekonstrukce, renovace, modernizace není považována za opravu (generální opravu).

? Modernizace je zásah do technického zařízení (strojního zařízení), mající za následek rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti technického zařízení (strojního zařízení).

? Při takto definovaných činnostech na technickém zařízení (strojním zařízení) může dojít ke změně, mající vliv na bezpečnost provozovaného technického zařízení (strojního zařízení) a proto je nutno oprávněnou osobou posoudit, zda je i nadále bezpečnost zajištěna požadovaným způsobem.

? Rekonstruované, renovované nebo modernizované strojní zařízení je vždy uváděno na trh nebo do provozu jako nové a musí splňovat všechny relevantní požadavky příslušných technických předpisů

Odpověď k první části Vaší otázky: Domnívám se, že bezpečnostní části řídících systémů by měli respektovat výsledky analýzy rizik – jak jste uvedl ve Vašem případě - kategorie 4 ( za předpokladu splnění všech relevantních požadavků jako je redundance, samokontrola, apod.).
Začlenění bezpečnostních světelných bariér do bezpečnostního obvodu kat. 4 je jen otázkou volby vhodného schéma zapojení.

Pokud budete provádět rekonstrukci strojního zařízení podle ES 2006/42/EC, musíte postupovat podle základních požadavků, uvedených v evropské směrnici nebo v nařízení vlády ČR č.176/2008 Sb.
Na roku výroby rekonstruovaného strojního zařízení prakticky nezáleží.
Základní požadavky bývají většinou řešeny pomocí harmonizovaných norem. V současné době, je základem řešení rekonstrukce stroje, provedení analýzy rizik podle ČSN EN ISO 14121-1 (ČSN EN ISO 13849-1, ČSN EN 62061). Do konce roku 2011, pokud smlouva nestanoví jinak, je možné provést analýzu rizik podle ČSN EN ISO 14121-1 (ČSN EN 954-1).
Uvedené základní požadavky vyplývají vždy ze stanovení rozsahu rekonstrukce podle uzavřené smlouvy (objednávky).
Pokud bude prováděna pouze rekonstrukce elektrického zařízení stroje, potom bude vystaveno ES prohlášení o shodě pouze na rekonstruované elektrické zařízení, ale provozovatel zařízení, musí upravit posouzení celého stroje podle nařízení vlády č.378/2001 Sb.
Pokud se bude rekonstrukce týkat celého stroje, musí být vystavené ES prohlášení o shodě vypracováno na celé rekonstruované zařízení a to ve smyslu základních požadavků platné evropské směrnice (nařízení vlády). Při řešení základních požadavků, je vždy vhodné použít platné harmonizované evropské normy.

Bohužel neznám metodické postupy orgánu dozoru ČOI ČR, ale pokud by byl použit pro výpočet PL (úroveň vlastností bezpečnostní funkce) podle ČSN EN ISO 13849-1 software SISTEMA, jsou jejich výsledky uvedeny v jazyce německém a nebo anglickém. Oba jsou úředními jazyky EU. ČOI vám může maximálně vytknout, že závěrečný protokol, není vypracován v českém jazyce. Postup výpočtu a jeho závěrečný protokol je majetkem výrobce a je archivován u výrobce zařízení (stroje). Postup výpočtu PL, není součástí průvodní dokumentace - Původním návodem k používání podle NV č.176/2008 Sb.
V současné době probíhá jednání se zástupci ČOI a ÚNMZ o uznávání tohoto dokumentu bez omezení ale pouze v jazyce českém. Z tohoto důvodu bude ale nutné, aby výrobci a prodejci bezpečnostních prvků v ČR, vypracovali knihovnu s technickými údaji v češtině, neboť tyto údaje jsou pro použitý software SISTEMA bezpodmínečně nutné.

Vážený pane,
máte pravdu!
Pro podporu vašeho názoru uvádím několik zákonných ustanovení.

Zákon č.65/1965 Sb.(Zákoník práce)
HLAVA PÁTÁ - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
(3) Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.
Jak je patrné, o bezpečnost se zaměstnavatel musel starat již dříve.


Zákon 262/2006 Sb. (zákoník práce)
Část pátá – Hlava 1
Předcházení ohrožení života a zdraví při práci
§101
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“).

(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která zůstává uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštním právním předpisem, je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

V zákonu č.262/2006 Sb., se celá část pátá – Hlava 1, zabývá problematikou bezpečnosti. Najdete tam dostatek informací pro prosazení vašeho názoru.


Rok 1991 není žádným mezníkem pro používání a nepoužívání bezpečnostních prvků.
V současné době je problematika bezpečnosti u provozovaných zařízení řešena požadavky uvedenými v nařízení vlády č.378/2001 Sb. s platností od 1.1.2003.
Bohužel znalost a uplatňování těchto požadavků na provozovaná zařízení je minimální.
Pokud byla provedena na zařízení rekonstrukce, musí její provedení odpovídat současným platným technickým normám, včetně vystavení ES prohlášení o shodě na rekonstruovanou část zařízení a stanovení kategorie bezpečnosti, kterou svévolně nikdo nemá právo snížit.
Jinak musí být po celou dobu provozování zařízení, zajištěna bezpečnost v rozsahu minimálních požadavků dle NV č.378/2001 Sb.
Jediným kontrolním orgánem který může provést kontrolu u provozovatele (zaměstnavatele) a zahájit správní řízení (udělit pokutu), je SÚIP s jeho oblastními inspektoráty.
Je jistě mnoho dalších informací, které by byly pro vaše jednání oporou, ale pro začátek doufám, je to dostačující.
Pokud by bylo nutné, můžeme informace ještě doplnit.

Vážená paní, prosím Vás o sdělení bližších informací ( rozsah zakázky, typ zařízení apod.) na níže uvedené kontaktní údaje. Děkuji

Antonín Zajíček
antonin.zajicek@cz.schneider-electric.com

V každém případě bude nutné provést analýzu rizik, ze které bude patrné, zda bude dostačovat pouze monitorovat polohu ochranné rolety bezpečnostním polohovým spínačem a modulem.
Pokud při otevřené roletě zůstávají reziduální rizika, bude nutné nebezpečný prostor zabezpečit světelnou bariérou v bezp. Kat. 2 nebo 4 dle ČSN EN 954-1 - viz. analýza rizik.

Komplexní řešení bezpečnosti elektrického zařízení strojů řeší harmonizovaná evropská norma ČSN EN 60204-1 ed.2.
Bohužel „kontrola zařízení obsluhou“ je velmi obecný pojem.
Výrobce strojního zařízení má za povinnost v Technické dokumentaci – Průvodní dokumentace, uvést podmínky kontroly prováděné obsluhou a podmínky kontroly zařízení prováděné odborný pracovníkem a to vše musí uvést na základě provedené analýzy rizik dle norem ČSN EN ISO 14121-1, ČSN EN 13849-1 (ČSN EN 954-1) a ČSN EN 62061.
V případě řešení problematiky bezpečnosti strojního zařízení s řídícím systémem, použijte normu ČSN EN 62061.

Vážený pane,
na základě vašeho dotazu, si vám dovoluji nabídnout následující doporučení.
Bylo by odborně dost nešťastné, pokud byste v plném rozsahu používal normu ČSN EN 60204-1 pro kontrolu bezpečnosti u provozovaného zařízení (stroje).
Splnění základních požadavků evropské směrnici 2006/42/EU (NV č.176/2008 Sb.) ve shodě s evropskou harmonizovanou normou, je určeno výhradně pro výrobce strojních zařízení při uvádění výrobku na trh a nebo do provozu.
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. „vyžaduje“ pouze minimálními požadavky na bezpečný provoz při používání zařízení, což znamená sice řešení základních požadavků dle současně platné normy např. ČSN EN 60204-1, ale jen v minimálním rozsahu požadavků dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Snažil jsem se vybrat z nařízení vlády ty minimální požadavky které jsou v přímé závislosti na bezpečnosti elektrického zařízení strojů.


§ 3

(1) Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou
a) používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno,
v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit
další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním
předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
b) zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení
a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický
proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání
zařízení,
d) vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo
přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo
zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního
zařízení nebo pádu břemene,
f) ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod
napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny,
h) umístění ovládacích prvků ovlivňujících bezpečnost provozu
zařízení mimo nebezpečné prostory, bezpečné ovládání, a to
i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrá viditelnost,
rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení;
nemohou-li být ovládací prvky z technických důvodů umístěny
mimo nebezpečné prostory, nesmí být jejich ovládání zdrojem
nebezpečí, a to ani v důsledku nahodilého úkonu,
i) spouštění zařízení pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí
ovládače, který je k tomu účelu určen,
j) vybavení ovládačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se
zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech
jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení,
k) vybavení ovládačem pro nouzové zastavení, který zablokuje
spouštěcí ovládače tam, kde je to nutné; současně se zastavením
chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout
přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdyby tím
došlo k ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců,
l) vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro
jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení
zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance
žádné riziko,
m) vybavení pracoviště, kde je umístěno zařízení, ovládači
k zastavení některého nebo všech zařízení v závislosti na druhu
rizika,
r) vybavení vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před
ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo
zaměstnance zejména
1. před padajícími, odlétajícími nebo vymrštěnými předměty
uvolněnými ze zařízení,
…..
4. před možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným
zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení.

(3) Obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných
prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento
požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě
zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný
výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném
prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit.
Na základě uvedených minimálních požadavků dle 378/2001 Sb., je možné provést v uvedených bodech funkční zkoušky bezpečnostních prvků. Rozsah funkčních zkoušek musí stanovit provozovatel zařízení a to buď na základě doporučení výrobce strojního zařízení a nebo podle rozsahu uvedeného v místním provozním bezpečnostním předpisu, který musí vypracovat provozovatel zařízení.
Z hlediska elektrického měření dle ČSN EN 60204-1 (čl.18), doporučuji měření spojitosti ochranného obvodu (měř.př. ALF 10).

Jako dodavatel strojního zařízení v žádném případě nemůžete přenést odpovědnosti za vyřešení bezpečnosti na uživatele. Zařízení musíte dodat v takovém bezpečném provedení, které splňuje základní požadavky dle nařízení vlády č.24/2003 Sb. (NV č.176/2008 Sb.), je s nimi ve shodě a které byly vyřešeny v souladu s harmonizovanými normami pro bezpečnost strojního zařízení (ČSN EN ISO 12100-1,2; ČSN EN ISO 14121-1; ČSN EN ISO 13849-1; včetně výrobkové normy typu C pro dopravníky (ČSN 260001).
Je možné uvedený technologický proces provozovat pouze v ručním režimu, ale při splnění všech bezpečnostních požadavků (analýza rizik – použití bezpečnostních prvků).
Po předání dopravníku do provozu s doložením požadované technické dokumentace – průvodní dokumentace, ES prohlášení o shodě, si může uživatel provést libovolné úpravy za jejichž bezpečnost přebírá odpovědnost, protože dochází ke ztrátě garance na výrobek od výrobce (dodavatele).
V žádném případě nedoporučuji výrobci (dodavateli), aby se nechal „vtáhnout“ do spoluúčasti.
Bezpečnost technologického procesu (strojního zařízení), popřípadě jeho zbytkové riziko, je vhodné řešit pomocí místního provozního bezpečnostního předpisu, který si musí uživatel zařízení vypracovat sám.

V žádném nařízení vlády, které má oporu v evropské legislativě, není přípustný (dovolen) žádný jiný postup, než ten který je platný pro všechny výrobce (dodavatele) a uživatele (provozovatele) v zemí EU.
Splnění požadavků na bezpečnost strojního zařízení, musím musí být zajištěno i u strojů pro „interní potřebu“. Bezpečnost strojního zařízení, se vztahuje v přímé úměře k bezpečnosti obsluhy.
Nařízení vlády ČR (evropské směrnice), stanoví požadavky na bezpečnost, která je řešena pomocí harmonizovaných norem.
I když jsou normy nezávazné, neznám jiný dokument, podle kterého by byla shoda výrobku s bezpečnostními požadavky řešena a uznávána.
Pro výrobu (konstrukci) vlastního zařízení, tedy platí požadavky nařízení vlády č.24/2003 Sb. - evropská směrnice 98/37/EU nebo novelizovaného nařízení vlády č.176/2008 Sb. – evropská směrnice 2006/42/EU.
Pro provozované stroje i ve vlastním závodě (interní potřeba), platí minimální požadavky na bezpečnost, které jsou uvedeny v nařízení vlády č.378/2001 Sb. s platností od 1.1.2003.

Komentář :
V případě požívání harmonizovaných norem, je prokazování shody výrobku mnohem jednodušší, a především řešení podle norem vám zajišťuje jistotu vašeho správného postupu pro zajištění bezpečnosti výrobku při jeho uvádění na trh a nebo do provozu.
V případě použití harmonizovaných norem pro bezpečnost výrobku, se má zato, že jste splnil základní požadavky stanovené pro bezpečný výrobek v zemích EU (ČR), pro jeho uvádění do provozu.

Používání norem vám usnadní:
- vypracování průvodní dokumentace
- zajištění správného postupu konstruktérů a výrobních pracovníků, jak z hlediska odbornosti tak i z hlediska bezpečnosti
- provedení analýzy rizik, včetně stanovení zbytkového rizika
- správnou volbu bezpečnostních prvků a řídících systémů z hlediska jejich bezpečnostní kategorie
- provedení zkoušek a měření
- odborné předání stroje do provozu, vypracování ES prohlášení o shodě


I při používání harmonizovaných norem, jsou některé požadavky konstruktéry opomenuty, ale když harmonizované normy používány nejsou, je většina požadavků na bezpečnost výrobku řešena špatně, což prokazuje nízkou odbornost konstruktérů a nebo provozovatelů zařízení.

V případě dalších konkrétních dotazů na výrobu a konstrukci strojního zařízení, by byla pravděpodobně vhodná podrobnější konzultace.

Typ rizika vyplývá z používaného výrobku – strojní zařízení.
Doporučuji:
- Z normy ČSN EN ISO 12100 - 1,2 posoudit o jaký způsob rizika se jedná.
- Z normy ČSN EN ISO 14121 – 1 stanovit toto riziko (tabulka A1).
- Podle typu výrobku vyhledat normu typu C (výrobková), ve které jsou uvedena konkrétní rizika a požadavky pro odpovídající výrobek – zařízení.
- Podle normy typu C a pomocí normy ČSN EN ISO 13849-1 (EN 954-1), po provedené analýze rizik, stanovit kategorii bezpečnosti.

Doplnění :
Na Váš dotaz lze přijmout pouze obecnou odpověď. V případě nedostatku poskytnutých informací, by bylo nutné tento dotaz řešit konkrétně.
V rámci řešení, je možné v krajní situaci používat zbytkové riziko, které však má svá úskalí.

Jak se nyní, po prodloužení platnosti EN 954-1 dívat na používání EN 13
849-1 při posuzování bezpečnosti strojního zařízení?

V rámci CEN TC 114 ze dne 2009-09-14, byla prodloužena platnost normy EN 954-1 do 29.12.2011. Důvodem jsou obavy, že drobní podnikatelé nebudou schopni řešit analýzu rizik v souladu s EN ISO 13854-1.
- V České republice byla dne 2007-07-01 norma ČSN EN 954-1:1996 zrušena a nahrazena normou ČSN EN ISO 13849-1.
- Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem CEN, je velice pravděpodobné, že ČR bude muset přijmout stejné opatření jako přijal CEN.


Doplnění 1:

ČSN EN 954-1:1996 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části řídicích
systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci - zrušena 2007-07-01

Nahrazena ČSN EN ISO 13849-1 - účinnost od 2007-07-01,
zrušena 2009-01-01, nahrazena ČSN EN ISO 13849-1 - účinnost od 2009-01-01
ČSN EN ISO 13849-1 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.

Z uvedeného důvodu je pro ČR platná pouze norma ČSN EN ISO 13849-1, ale pro jednání se zahraničními partnery, lze používat normu EN 954-1.
Při používání normy ČSN EN ISO 13849-1, v žádném případě nedochází ke snížení bezpečnosti strojního zařízení ve smyslu 24/2003 Sb. (176/2008 Sb.).
Dotaz byl vznesen na ÚNMZ. S jeho odpovědí vás seznámíme.

Bezpečnost provozovaného zařízení se posuzuje dle rozsahu výrobků a minimálních požadavků uvedených v nařízení vlády 378/2001Sb. s platností od 1.1.2003 v návaznosti na zákon č.262/2006 Sb. a č.309/2006 Sb.

Pro provedení analýzy rizik je vhodné použít harmonizované normy evropské směrnice 98/37/EU (2006/42/EU) a nařízení vlády 24/2003 Sb. (176/2008 Sb.) a to ČSN EN ISO 14121-1, ČSN EN ISO 13849-1 a ČSN EN 62061 a norem souvisejících.

Požadavky na bezpečnost stanoví evropské směrnice 98/37/EU (2006/42/EU) a tomu odpovídající nařízení vlády č. 24/2003 Sb. (176/2008 Sb.) ve smyslu zákona 22/1997 Sb.

Elektrické zařízení u nově konstruovaných strojů se má za bezpečné a je možné jej uvést na trh nebo do provozu, pokud jsou požadavky na bezpečnost řešeny pomocí harmonizovaných norem a to především dle ČSN EN 60204-1 a norem souvisejících.